Kolportáž dům od domu

| O projektu | Glosář | Evangelizace | Obrozenci | Podnikatelé | Politický tisk |

Kolportáž buditelsko-obrozenecké literatury

Pod vlivem různých národnostních, buditelských a obrozeneckých nálad bylo české obyvatelstvo od konce 18. století konfrontováno s podomními roznašeči oddychové i vzdělávací literatury. Cílem takto rozšiřovaných tiskovin bylo pozvednout duševní rozhled a vzdělanost venkovského obyvatelstva. Postupně se však vedle ryze národně orientovaných buditelů a obrozenců začínali objevovat i obrozenečtí kolportéři, rozšiřující literaturu konfesně vzdělávací.

  1. Vliv osvícenství a průmyslové revoluce na čtenářské návyky obyvatelstva
  2. Podomní šíření národního uvědomění. Proč?
  3. Václav Matěj Kramerius a jeho Česká expedicí
  4. Národnostní agitátor páter Vrba alias Schmidinger a jiní
  5. Údy Dědictví Svatojánského a Šebestián Kubínek
  6. Osvěta kolportovaná po roce 1989
  7. Diskuse
  8. Související texty na doméně Kolportáž.cz
  9. Související texty na jiných místech internetu

Vliv osvícenství a průmyslové revoluce na čtenářské návyky obyvatelstva

Od konce 18. století začal být oslabován vliv náboženství na veřejné záležitosti. V nastalých podmínkách se někteří lidé začali zcela živelně angažovat v národnostním, politickém či jinak obrozeneckém hnutí. Jiní se soustředili na s tím spojené nové podnikatelské příležitosti. Jak bude ukázáno v dalších odstavcích, ve všech těchto případech se různé formy kolportáže prokázaly jako odpověď na existující společenskou objednávku.

Za nepříliš dlouhé, ale přelomové vlády technokratického císaře Josefa II. (bez zásahů Marie Terezie vládl v letech 1780–1790) byl od roku 1788 úředně povolen pouliční prodej letákové a jiné drobné literatury, což ovšem neznamenalo, že se mohlo beztrestně rozšiřovat cokoli a kdekoli, neboť úřady se na kolportéry dále dívaly s nelibostí. Knihkupecký patent z 18. března 1806 také v § 16 podomní obchod a kolportáž knih znovu zakazoval. Celková atmosféra ve společnosti a silná společenská poptávka však bez ohledu na úřední omezení nahrávala pokračujícím kolportážním aktivitám přesto, že kolportáž bez zvláštního úředního povolení byla zakázána.

Průmyslová revoluce 18. a 19. století je (po vynálezu knihtisku) považována za druhý zlomový okamžik pro šíření informací v moderních dějinách. Výrazná industrializace polygrafické výroby, k níž došlo během 19. století, a s ní spojený pokles výrobních i prodejních cen jednotlivých tiskovin zvýšily kapacitní možnosti tiskáren. V souladu s tím proběhla proto během 19. století i u nás rozsáhlá celospolečenská čtenářská revoluce, charakteristická přechodem od četby intenzivní k četbě extenzivní.

Zvýšená společenská objednávka, uspokojovaná klasickým knižním trhem a veřejnými čítárnami jen zčásti, dala kolportážní distribuci nový rozměr. Vedle doposud nejsilněji zastoupené ilegální kolportáže knih náboženských začala být pod vlivem osvícenských nálad od konce 18. století šířena rovněž literatura sekulární – ať již naučná, nebo oddechová. Dosavadní nezisková kolportáž publikací duchovního charakteru jako by dokonce na čas ustoupila do pozadí.

Zpět na obsah této stránky



Podomní šíření národního uvědomění. Proč?

Jedni z prvních, kdo si výhody a možnosti kolportáže začali uvědomovat, byli různí národní buditelé a obrozenci. Přední český jazykovědec a buditel Josef Dobrovský (1753–1829) se už roku 1785 jednomu z přátel svěřil: „Jen kdyby člověk mohl rozšiřovati řádně českou knihu, aby vzbudil u nakladatelů chuť, jinak německé psaní a čtení zatlačí naši vlasteneckou domácí literaturu docela.“ Sám pak také chodil mezi lid a povzbuzoval ke čtení českých knih.

Zvláště lidé na venkově však měli jen omezenou možnost koupit si někde cokoli ke čtení. Každodenní starosti jim navíc ubíraly na síle, aby mohli mít o literaturu automatický, natožpak nepřetržitý zájem. Komerční knihkupci sídlící uvnitř městských hradeb sedláky z vesnice většinou nepovažovali za své zákazníky. Dřívější úspěchy náboženských kolportérů a rovněž popularita kramářských tisků (tištěná podoba jarmarečních či kramářských písní prodávaných na tržištích) však nasvědčovaly tomu, že zájem veřejnosti by bylo možné upoutat cenově dostupnou literaturou s využitím cílené propagace a s donáškou až do domu.

Zpět na obsah této stránky



Václav Matěj Kramerius a jeho Česká expedicí

První, kdo poměrně zásadním způsobem využil práce tzv. kolektorů (tj. výběrčích), byl Václav Matěj Kramerius (1753–1808), osvícenský a obrozenský spisovatel, novinář a vydavatel, známý především svými c. k. vlasteneckými Novinami a rovněž nakladatelstvím Česká expedice (založeno roku 1790), které vybudoval za účelem vydávání česky psaných knih. Stejně jako byl vznik jeho nakladatelství jedním z nejvýznamnějších kroků pro úspěšný rozvoj češtiny a národního uvědomění v Čechách, měla mimořádný význam i práce Krameriových kolportérů-kolektorů. Historik Miroslav Hroch uvádí, že až do té doby probíhala veškerá vlastenecká komunikace formou korespondence či osobním kontaktem, takže ve výsledku zůstávaly snahy vlastenců „skleníkovou hrou bez publika“.

Busta V. M. Krameria

Busta V. M. Krameria od sochaře Vosmíka,
na schodišti radnice v Klatovech

Kramerius tuto izolaci prolomil tím, že vybudoval fungující systém kolektorů, kteří mezi venkovskými řemeslníky, učiteli, sedláky a dalšími skupinami zajišťovali vybírání předplatného na Krameriovy české noviny a kalendáře a zároveň zajišťovali distribuci takto objednaných tiskovin. Za svou práci byl každý kolektor provizně honorován.

S Krameriovou smrtí a koncem jeho nakladatelství sice došlo sice na nějakou dobu k útlumu vlastenecké kolportáže, nejpozději ve třicátých letech se však i u nás začaly objevovat nejrůznější peněžní fondy, nadace a spolky (označované často jako různé Matice či Dědictví), jejichž účelem bylo podporovat šíření různých osvětových či agitačních tiskovin. V této atmosféře se zrodilo několik dodnes oceňovaných kolportérských solitérů, kteří mezi veřejnost začali (buď na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s různými fondy) distribuovat a za nízký obnos prodávat česky psané knihy, a to s cílem podpořit zájem lidových vrstev o národní jazyk.

Zpět na obsah této stránky



Národnostní agitátor páter Vrba alias Schmidinger a jiní

Nejznámějším kolportérem buditelského typu je vlastenecký kněz Josef Schmidinger/Šmidinger (1801–1852), který se přinejmenším posledních patnáct let svého života věnoval prodeji publikací Matice české a Dědictví Svatojánského. Distribuoval je po českém venkově a zároveň pro obě korporace získával nové členy. Občas knížky roznášel v batohu, většinou však ve speciálně upraveném plášti, který měl v podšívce našité velké kapsy pro diskrétní přenášení velkého množství svazků. Díky své neúnavné propagaci českého jazyka a podpoře národního uvědomění se Schmidinger stal osobou vděčnou pro různé literáty. Romanopisec Alois Jirásek podle něj vytvořil figuru pátera Matouše Vrby do své pentalogie F. L. Věk, prozaik Václav Kaplický učinil Šmidingera jednou z ústředních postav románu Zaťatá pěst.

fotografie hrobu Josefa Schmidingera

Schmidingerův pomník v Hostomicích pod Brdy,
kde je tento buditelský kolportér pohřben

V pražských ulicích měl v polovině 19. století kromě několika dalších privátních kolportérů působit jistý bývalý právník, jakýsi Řehoř, o němž se s nadsázkou říkalo, že nezištně rozšířil snad tolik knih, kolik jich jezuita Koniáš nechal o století dříve spálit. Chodil prý celé dny městem, měl plné kapsy knih, podobně jako Schmidinger byl často neodbytný a nejednou své zboží rozšiřoval za cenu nižší, než kolik stála výroba. Nutno zmínit také různé anonymní studenty, kteří v téže době tajně rozšiřovali knihy a časopisy dalším osobám, buď s touhou podpořit samotné svobodné šíření literatury, nebo ve snaze podpořit různé studentské ideály.

Zpět na obsah této stránky



Údy Dědictví Svatojánského a Šebestián Kubínek

Na Moravě vykonával ojedinělou terénní práci laický katolický kazatel Šebestián Kubínek (1799–1882) z Blažovic u Brna. Ve čtyřiceti osmi letech prodal zděděný statek a přilehlá pole, aby se mohl naplno věnovat misijní činnosti, a až do své smrti pak v širokém okolí nabízel knihy Dědictví Svatojánského, Cyrilometodějského a posléze i vlastní práce, v nichž brojil proti zkaženosti světa a v duchu lidové zbožnosti velebil tradiční katolická dogmata. Chodil pěšky od vesnice k vesnici, s knihami uloženými v dřevěné almárce zavěšené na zádech.

fotografie Kubínka s almárkou na zádech

Fotografie Kubínka i s jeho cestovní almárkou

Ačkoli i jeho činnost byla výrazně motivována postosvícenskou atmosférou, a byla proto úzce spojena s různými osvětově-vzdělávacími spolky, měla Kubínkova činnost výrazný poutnický charakter v náboženském smyslu toho slova. Kubínkovy misie nepropagovaly národní uvědomění, ale tradiční hodnoty katolického asketismu. Ojedinělý Kubínkův naturel a nespoutanost tradiční usedlostí vlastní církve způsobil, že při své kolportáži uplatňoval i odvolávky na biblické pasáže, které znal.

Zpět na obsah této stránky



Osvěta kolportovaná po roce 1989

Jsme po roce 1989 konfrontováni s nějakou osvětou, která je mezi veřejnost distribuována formou kolportáže a má nevýdělečný sekulární charakter? Na to si zatím netroufám odpovědět...

Zpět na obsah této stránky



Diskuse

26.05.2006 | Dotaz od: PV | Předmět: Schmidinger
Přeji dobrý den a měl bych dotaz k osobě Josef Schmidingera popisovaného v rubrice věnované obrozencům a souvisejícícm agitátorům. Píšete, že žil v letech 1801–1852. Jiráskův román F. L. Věk se ale odehrává o dekádu dříve. Jak tedy vysvětlíte ten posun zpět?

27.05.2006 | Odpověď: ZB
Ano, máte naprostou pravdu. Jirásek svou postavu posunul zpět o celé půlstoletí do doby osvícenské. Z vlastence a buditele tak udělal ideového osvícence. Jedná se o klasickou románovou licenci, kdy se osudy románového hrdiny, stvořeného podle skutečně žijícího člověka, odvíjejí podle přání autora románu, nikoli podle skutečnosti. Realita byla Jiráskovi pouze inspirací. V případě zájmu o bibliografii k tomuto námětu se mi prosím ozvěte na privátní e-mail.

5.08.2007 | Dotaz od: DF | Předmět: Buditelští kolportéři na Slovensku
Neviete, či boli buditelia - kolportéri aj na území Slovenska?

8.08.2007 | Odpověď: ZB
Bezpochyby ano, ačkoli podmínky v Uhrách se v některých ohledech (politických, legislativních, kulturních, obecně společenských) lišily. K asi nejznámějším slovenským buditelským kolportérům patřil Matej Hrebenda (1796–1880), o němž se zmiňuje celá řada publikací (seznam několika základních připojuji). Hrebenda je většinou líčen jako neúnavný šiřitel českých i slovenských knih, sběratel slovenských lidových písní a jako lidový básník. Pocházel z velmi chudých podmínek, čemuž odpovídalo i jeho formálně nízké vzdělání. Co mu však nebylo přáno získat standardní oficiální cestou, to si po celou život vynahrazoval pečlivým sebevzděláváním. Pro jeho osobnost byl charakteristický široký duševní obzor, především však píle, víra a obětavost, díky níž dokázal v mnoha lidech probudit zájem o četbu ve skomírajících jazycích. Za zmínku rovněž stojí, že se kolportážní činnosti věnoval i přes značná zdravotní omezení. Od dětství totiž velmi špatně viděl; od patnácti let neviděl téměř vůbec.

Zpět na obsah této stránky



Související texty na doméně Kolportáž.cz

Další články k problematice kolportáže obrozeneckých tiskovin naleznete na úvodní stránce webu, kde jsou v přehledném obsahu rozepsány všechny položky kapitoly Kolportáž buditelsko-obrozenecké literatury.


Související texty na jiných místech internetu

Jirásko, František: Patálie hornobranského literáta aneb Příběh Tomíčkovy Doby prvního člověčenstva
www.krnap.cz
Ohlas literatury Matice České v Krkonoších. Vlastenecká kolportáž a sbírání odběratelů, které zde v polovině 19. století prováděl maršovský farář František Bohuslav Petera-Rohoznický (1798–1877).

Listy starohradské kroniky
www.tpc.cz
Kulturně-místopisný časopis pro Staré Hrady a okolí, vydávané ve Starých Hradech od roku 1978. V březnu roku 1988 Listy připomněly zapomenutého vlastence, jímž byl spisovatel a herec Josef Ladislav Turnovský (1838–1901). Pocházel ze Sobotky (u Jičína), později jako kumštýř spolupracoval s divadelníkem J. K. Tylem. Je rovněž autorem Tylova životopisu. Listy připomínají rovněž Turnovského vlastenecky motivovanou kolportážní činnost.

Matice česká
www.nm.cz
Oficiální stránky Matice české, sekce Společnosti Národního muzea. Základní historické údaje, přehled současné činnosti, publikovaná sdělení a kalendář akcí.

Šmidingerova knihovna Strakonice / Smidinger’s Library Strakonice
www.knih-st.cz
Oficiální stránky knihovny, při jejímž založení sehrál zásadní úlohu právě Schmidinger, který roku 1843 věnoval na českou knihovnu města Strakonice 1.000 zlatých ve stříbře a spolu s tím i své vlastní knihy.

Tieftrunk, Karel: Dějiny Matice České
www.citanka.cz
Převod textu knihy y roku 1881 do fulltextové elektronické podoby. Podrobný popis vzniku Matice na počátku 19. století, její účel, prosazování ideálů a události související. Rozkvět i období těžkostí, činnost vědecká, využívání kolportérů – včetně J. Schmidingera


Zpět na obsah této stránky

Zpět na úvodní stranu


Všechna práva vyhrazena / All rights reserved © Kolportaz.cz 2005–2015