kolportáž dům od domu

| Evangelizace | Obrozenci | Podnikatelé | Politický tisk | O projektu | Glosář |

Šíření politicky opozičních tiskovin

Samostatnou literární skupinou, která byla v některých případech z důvodů politických postihů rovněž distribuována kolportážním způsobem, byl tisk vysloveně politicky opoziční. V nebývalém rozsahu byly kolportovány různé politické letáky hned po zavedení knihtisku. Podívejme se však blíže na období novější.

  1. Rakouský císařský stát (Österreichischer Kaiserstaat) a Předlitavsko
  2. Politická opozice v letech 1939–1989
  3. Související texty na doméně Kolportáž.cz
  4. Související texty na jiných místech internetu

Rakouský císařský stát (Österreichischer Kaiserstaat) a Předlitavsko

Během rakouského absolutismu i pozdějšího Rakousko-Uherska šlo často o tiskoviny politických stran, které stály vůči monarchii v opozici. V polovině 19. století byl z takto orientovaných periodik kolportážně šířen například časopis Slovan, jehož šéfredaktorem byl Karel Havlíček, známý také jako K. H. Borovský. Začátkem 20. století byl z obdobných důvodů s pomocí mladých antimilitaristů kolportován radikální časopis mladých národních socialistů, zvaný Mladé proudy.

Úřady staré monarchie se politické opozice tuze bály, což byl také hlavní důvod, proč byla kolportáž na území Předlitavska povolována v minimálním rozsahu. Základní premisou byla obava z obtížné kontroly kolportáže. Stejně silné obavy však vyvolával i distribuční prostor, který kolportážně pojímaná distribuce vytvářela různým extrémním nebo všeobecně nevhodným tiskovinám, jejichž prodej prostřednictvím trafik by byl nerentabilní nebo společensky neúnosný. Různým opozičním elementům a politickým radikálům pak nezbývalo, než své tiskoviny nadivoko kolportovat, proti čemuž se těžko bojovalo v dobách zákazu volné kolportáže. Někteří představitelé vlády si proto nedovedli představit, že by bylo možné systémově kontrolovat závadné tiskoviny, pokud by kolportáž byla povolena.

Po pádu monarchie a vzniku První republiky byl z pochopitelných důvodů policejně potírán radikální levicový (komunistický) a pravicový (fašistický) tisk a to i poté, kdy byla kolportáž v roce 1933 v jistém rozsahu povolena. Komunistické i fašistické tiskoviny byly považovány za protistátní zneužité kolportáže a pouliční distribuce takové literatury nebyla ve většině případů tolerována.

Zpět na obsah této stránky



Politická opozice v letech 1939–1989

Během druhé světové války a zvláště po jejím skončení – během v období vlády Komunistické strany Československa (1948–1989) – byla různými neformálními cestami mezi domácí obyvatelstvo kolportována opoziční samizdatová literatura. Z období okupace je vedle celé řady komunistických samizdatů dobře znám například ilegální časopis V BOJ, který redigoval, tisknul a kolportoval Vojtěch Preissig (významný český grafik, knižní designér, ilustrátor a malíř ) spolu se svou dcerou Irenou. Oba dva byli v roce 1940 za svou ilegální činnost zatčeni gestapem, Irena popravena roku 1942, Preissig zemřel v Dachau roku 1944. V první polovině padesátých let byli podobně tvrdě byli postihováni političtí oponenti poválečného komunistického režimu. Šíření státem nepovolených informací bylo považováno za podvracení republiky či jiné vážné delikty politické a kriminální povahy.

reprodukce jednoho z čísel časopisu V BOJ

Ukázka jednoho z čísel časopisu V BOJ z roku 1940

Poválečný stát ovládaný komunisty nabíral důsledkem dlouhého trvání různých sofistikovaných forem, a různé formy měla rovněž kolportáž opozičních samizdatových tiskovin. Postupně šlo nejen o díla apriori protikomunistické nebo jinak politické povahy.

V roce 1968, během srpnové intervence vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy, byly v mnoha městech republiky živelně šířeny různé protiokupační noviny a letáky. Jejich účelem bylo odsouzení vojenské intervence a šíření aktuálních informací (činnost rozhlasu, televize i svobodného tisku okupační zpráva velmi rychle zablokovala). Obsah většiny těchto protiokupačních tiskovin nejenže proti socialismu a komunismu nijak nebrojil, ale naopak se otevřeně zastával dosavadního pokusu o vytvoření „socialismu s lidskou tváří“.

V období normalizace (po roce 1969) byla samizdatově rozmnožována a ilegálně mezi určité čtenářské okruhy šířena díla čistě literární, vědecká a další těch autorů, jejichž oficiální publikační činnost byla v socialistickém Československu z různých důvodů znemožněna. Vedle toho však byly různými formami ilegální kolportáže dále šířeny i různé politicky orientované texty nebo politické manifesty nezávislých iniciativ (Charta 77, petice Několik vět a další), které se k obyvatelstvu jinými cestami dostat nemohly.

Na kolportáži samizdatů se podíleli jednak sami jejich výrobci (z nichž mnozí se po roce 1989 stali významnými osobnostmi veřejného života), dále jejich blízcí spolupracovníci z disentu
a v malém množství případní další čtenáři. Poměrně velkou uzavřeností disidentského hnutí byl dán poměrně malý informační rozptyl, neboť stěžejním účelem kolportážní distribuce bylo zásobit ostatní disidenty. Možnosti k oslovení většinové socialistické společnosti byly pochopitelně značně limitovány. Limitované samizdatové edice mohly oficiální propagandě šířené státem řízenými masovými sdělovacími prostředky pochopitelně konkurovat jen obtížně. Obliba samizdatu začala navíc mezi veřejností pozvolna narůstat teprve během osmdesátých let a vyvrcholila až na samém sklonku režimu, v letech 1988–1989.

Je zajímavé, že když se socialistický režim bývalého Československa v listopadu roku 1989 hroutil, objevovali se sice tu a tam ve městech různí kolportéři opozičních protikomunistických tiskovin. Zcela se však ztráceli v jiném druhu živelné pouliční komunikace, kterou tehdy představovaly různé (většinou neoficiální a neformální) plakátovací plochy.

Zpět na obsah této stránky



Související texty na doméně Kolportáž.cz

Další články k problematice kolportáže politických tiskovin naleznete na úvodní stránce webu, kde jsou v přehledném obsahu rozepsány všechny položky kapitoly Šíření politicky opozičních tiskovin.


Související texty na jiných místech internetu

Rubrika Samizdat na portálu abcHistory.cz
www.abcHistory.cz
Průběžně aktualizovaná samostatná rubrika, věnovaná různým oblastem samizdatové tvorby. Centrální přehled řady stěžejních informací věnovaných tomuto fenoménu.

Příběhy 20. století: Samizdat, práce na plný úvazek
www.rozhlas.cz
Sekce internetových stránek Českého Rozhlasu. Zvukový záznam rozhlasového pořadu z cyklu Příběhy 20. století. Dokument věnovaný výrobě a distribuci samizdatové literatury.

Semerdjian, John: The Armenian Genocide.
Page 3: Oppression and Atrocities

www.hyeetch.nareg.com.au
Část obsáhlého textu věnovaná perzekuci arménského národa. V období tvrdé cenzury a politického útlaku hrála kolportáž významnou úlohu při transferu necenzurované literatury. Kolportéři proto patřili k těm, které policie bedlivě sledovala a kontrolovala


Zpět na obsah této stránky

Zpět na úvodní stranu


Všechna práva vyhrazena / All rights reserved © Kolportaz.cz 2005–2017