Nepovolená kolportáž ve formě sbírání předplatného mezi hasiči. – Knihkupcem realizovaná nabídka ke koupi (odeslání na ukázku), ke které každý knihkupec dle zákonů živnostenských jest oprávněn, není totožná se získáváním předplatitelů a není to ani kolportáž ve smyslu zákona. Přepis novinového článku z roku 1907.
Okresní soud pro přestupky v Praze rozhodoval v poslední době o zajímavém případu nedovolené »kolportáže« a rozsudek soudu tohoto byl v II. instanci předmětem appellačního řízení c. k. zemského co trestního soudu pražského.
Přinášíme v následujícím obsah rozsudků obou instanci i s důvody rozhodovacími:
Rozsudkem c. k. okresního soudu pro přestupky v Praze ze dne 30. ledna 1907 č. j. U II. 1686/6-6 zproštěn byl dle § 259. odst. 3. trest. ř. obžaloby
I. Celestin Douda, sluha sboru dobr. hasičů v Senci, pro přestupek § 23 zákona o tisku, jehož dopustili se měl tím, že počátkem měsíce listopadu 1906 v obci Senci sbíral předplatitele neb upisovatele na kalendáře nemaje k tomu povolení úředního, a
II. Bohumil Franěk, učitel a jednatel sboru dobrov. haličů v Senci, pro přestupek § 5. tr. z. a § 23. zákona o tisku, jehož, se měl dopustiti tím, že počátkem listopadu 1906 Celestinu Doudovi nařídil, aby v obci Senci sbíral předplatitele neb upisovatele na kalendáře zmíněné, nemaje k tomu povolení úředního, a že tudíž příkazem, radou, neb poučením čin Celestina Doudy nastrojil.
Důvody rozhodovací:
Výpověďmi svědků jakož i doznáním obou obžalovaných bylo zjištěno, že obžalovaný sluha Celestin Douda počátkem měsíce listopadu 1906 obcházel v obci Senci po členech tamního sboru dobrovolných hasičů z příkazu jednatele spolku, učitele Bohumila Fraňka, maje sebou dva různé kalendáře téhož nakladatele a listinu subskripční s vyzváním, který z členů v listině jmenovaných přál by si za podmínek firmou nakladatelskou spolku poskytnutých některý z předložených kalendářů objednati.
V tomto způsobu nabízení kalendářů ke koupi neshledává však soud skutkovou povahu přestupku § 23. zák. o tisku.
Není to sbírání ani předplatitelů ani upisovatelů, nýbrž, jest to knihkupcem samým způsobená nabídka ke koupi (odeslání na ukázku), ke které každý knihkupec dle zákonů živnostenských jest oprávněn. Je pak úplně lhostejno, zdali knihkupec přímo rozešle kalendáře takové na jednotlivce, tedy do každého místa větší množství, aneb, volí-li za účelem ušetření poštovného způsob výše uvedený, Že totiž do určitého místa zašle některé známé osobě od každého druhu jeden výtisk, aby je známým ukázala a jim ku žádosti jich pak stejné objednala; tím i v místech, kde není knihkupce, stávají se širší vrstvy lidové účastny výhod, jež poskytuje jednotlivcům obchod knihkupecký.
To ale není kolportáž ve smyslu zákona.
Nelze tedy již z tohoto důvodu v jednáni Celestina Doudy spatřovati skutkovou povahu přestupku § 23. zák. o tisku nehledě ani k tomu, že Celestin Douda vůbec nejednal ani jako samostatný objekt, nýbrž toliko jako nástroj svým představeným k tomu zřízený, a neměl ani práva uvažovati o tom, zdali činnost jeho jest dle zákona dovolena čili nic.
Ježto pak svrchu řečené nabízeni tiskopisu ke koupi netvoří skutkovou povahu zmíněného přestupku, nelze tu mluviti ani o spoluvině dle § 5. trest. zákona, jež se Bohumilu Fraňkovi přičítá.
Proto bylo v obojím směru obžaloby vynésti rozsudek osvobozující ve smyslu § 259. odst. 3. řádu trest.
Z rozsudku tohoto podal veřejný žalobce odvolání co do viny a bylo o odvolání tom jednáno dne 13. března 1907 u zemského co trestního soudu pražského.
Soud odvolací zamítl odvoláni veřejného žalobce a potvrdil rozsudek v odpor vzatý ze správných, spisům a zákonu odpovídajících důvodů prvního soudce, které při odvolacím líčeni nikterak vyvráceny nebyly, připomínaje pouze, že kolportáže ve smyslu tiskového zákona jest sbíráním praenumerantů neb subskribentů dle okolností neznámých a neurčitých, což ale v přítomném případu, jak soudem první stolice zjištěno jest, nebylo, poněvadž pouze mezi členy hasičského sboru subskribováno bylo.
Zdroj: Knihkupecký oznamovatel z 3. května 1907.