Jste tu poprvé? Tady je dobré začít: Co je to kolportáž a jaký má význam pro demokracii…

Kolportáž (z fr. colportage = roznáška) je individuální distribuce, která slouží k šíření zboží, nejčastěji ovšem tiskovin. Kolportáž může být realizována na bázi nekomerční i komerční. V moderní tuzemské praxi je jako kolportér nejčastěji označován člověk, který dům od domu nebo na ulici nabízí tiskoviny. To ovšem rozhodně není jediná forma kolportáže. Například i pouliční kamelot je jednou z forem kolportování. Společnou historickou základnu má také s podomním obchodem. – Vítejte na webu výzkumného projektu, který se pokouší o dokumentaci fenoménu kolportáže a o jeho nezaujaté pochopení.

Jan Werich a Jiří Voskovec jako kameloti v divadelní hře Caesar z roku 1932
Jan Werich a Jiří Voskovec jako kameloti v divadelní hře Caesar z roku 1932

Různé formy podomní a pouliční distribuce zboží byly a jsou předmětem podomního obchodu, vykonávaného mimo podnikatelské provozovny. Vedle toho je koncept individuálního osobního a nekomerčního šíření informací jedním ze základů klasické křesťanské evangelizace. Na individuální kolportáž se v hojné míře spoléhali také nejrůznější buditelé a obrozenci. V moderním a postmoderním světě je pak pouliční a podomní forma nabídky využívána k šíření politických názorů.

Význam kolportáže pro demokracii

Tím, že kolportéři, kameloti a podomní obchodníci nemají pevnou provozovnu, byli od nepaměti tak trochu podezřelí: Odkud k nám přišli? Odkud mají moji adresu? Proč bych měl jejich názorům nebo jejich produktům důvěřovat? Kde je nějaká garance? Je to vůbec legální? A kde berou tu drzost mi zvonit u dveří? – Tyto a další otázky kolportéři vyvolávali v minulosti a vyvolávají je i dnes. Jak kdo s kolportéry jedná, to se odvíjí od jeho osobního naturelu i od aktuální situace.

Zatímco například v horských oblastech Francie, má kolportáž velkou tradici, v jiných zemích – včetně Česka – si tato forma distribuce hledala své místo pozvolna. Konzervativní prostředí staré rakouské monarchie nebylo kolportérům nijak nakloněno. Stará zákonná a společenská omezení se začala drolit až v období meziválečné První republiky. Během následné nacistické okupace a komunistické diktatury se pak opět všechny individuální formy distribuce ocitly v nelibosti úřadů. Většinou byly zakázány. Tolerované výjimky byly striktně regulovány a cenzurovány.

Moderní komerční a liberální společnost dává na jednu stranu podomním a pouličním distributorům široký realizační prostor. Tím se však nezříká potřebné regulace. Podomní obchodníci musí například splňovat zákonné požadavky z hlediska spotřebitelských povinností. Kolportéři tiskovin a nejrůznějších idejí nesmějí šířit názory, které by odporovaly platné legislativě.

V novém tisíciletí se s rozmachem internetu významná část osobní nabídky postupně přenesla do online prostředí. Důsledkem toho je mnohem méně osobní, zároveň je ale snáze a rychleji dostupná více lidem. Rizik a kolizí tím ale rozhodně není méně.

To vše je předmětem tohoto výzkumného projektu, jehož veřejnou část právě sledujete.

Hlavní články a rozcestníky


Zdroje